Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně
6.11.2017, Milan Šurkala, recenze
V této recenzi se podíváme na zoubek APS-C CSC fotoaparátu Fujifilm X-T20. Má X-Trans CMOS III snímač s 24 megapixely, podporu 4K videa i výklopný dotykový displej a retro design. Vypadá to, že je nač se těšit.
Cotouch (6) | 9.11.201715:10
Zajímalo by mě porovnání reálného ISO, u předchozí generace bylo poměrně dobře známe že Fuji podexponovává cca o 2­/3­-1 EV.
Tzn. ISO 200 je ve skutečnosti cca ISO 125 atd.
Bylo by dobré vyfotit Fuji nejlépe s nějakým manuálním objektivem s úplně stejným nastavením expozice jako třeba sony A6xx se stejným objektivem. Poté dorovnat v LR do stejné úrovně histogramu.
Potom může ta skvělá kvalita fotek dopadnout poněkud jinak.

Tady je o tom článek týkající se předchozí generace
https:­/­/photographylife.com­/does­-fuji­-cheat­-with­-its­-sensors
Ale netuším jak je na tom tato generace.
Odpovědět0  0
lomondra (26) | 28.11.201712:33
Vždy záleží na použité normě ­- Nikon, Canon a další používají ISO REI ­(Recommended Exposure Index­), Fuji a pravděpodobně i Olympus­/Panasonic ISO SOS ­(Standard Output Sensitivity­). Takže žádné ­"reálné ISO­" a ­"ve skutečnosti­" neexistuje. Takže i porovnávat stejné expoziční hodnoty na aparátech používajících odlišné normy nemá význam.
Odpovědět0  0
zorg (69) | 29.11.201711:12
Dobře, tak podle čeho tedy vynáší hodnoty do grafů např. DxO? To si vytvořili něco svého, aby to bylo konzistentní napříč celou testovanou skupinou snímačů? Např. Nikon má nastavené ISO 200, podle nich to odpovídá lehce pod 150, Olympus třeba ISO 25600 a u nich naměřeno 11800....
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 29.11.201712:56
Dxomark normalizuje ISO podľa hranice prepalu v rawe. To znamená, že za rovnakého osvetlenia merajú maximálnu expozíciu, ktorý každý senzor znesie ­(t.j. kým v rawe nie je maximálna možná hodnota­). To je veľmi rozumný prístup pre porovnávanie rozličných senzorov, keďže v podstate zrovnáva raw histogramy, ale nemá priamo veľa spoločného s ISO ako štandardom. Trochu nešťastne to nazývajú ­"measured ISO­", keďže implementácia ISO jednotlivými výrobcami sa môže líšiť jednak použitou definíciou, ale tiež tým, že amplifikácia môže byť robená až softwarovo na úrovni jpegu. To je typicky prípad toho, ak si výrobca chce ponechať viac rezervy v jasoch na úrovni rawu.

Súhlasím s Cotouchom, že férové porovnanie používa identickú expozíciu a dorovnáva jas softwarovo na úrovni raw konvertoru. To vo výsledku prináša podobné zrovnanie histogramov ako normalizácia, ktorú používa dxomark.
Odpovědět0  0
melolontha (466) | 8.11.201719:40
Asi je dobře, že autor recenze neměl ­"návod k použití­", protože je docela zavádějící ­(teda ten návod­). Nastavení ISO 100 jsem z návodu nevykoumal a přitom X­-T20 je moje druhá Fuji. Po přečtení recenze se mi to povedlo napoprvé. Takže dík.
Kresba textur­/struktur u Fuji hodně záleží na objektivu a zpracování RAWů ­- viz. ­"akvarelová­" tráva z JPG.
Odpovědět1  0
sm.art (354) | 8.11.201715:05
v nedelu som bol v Bratislave na Foto Slovakia 2017 ­(obdoba prazskeho Foto Expo­) a skusal som si tam Sony A9 + 100­-400 a Fuji X­-T2 s gripom + 100­-400

X­-T2 vo videu nechcelo vobec ostrit a pracovnici Fuji mi s tym nevedeli pomoct

A9 vo videu rychlo ostrilo na celoplosnom af­-c a malo slusnu stabilizaciu, ked som ho ale prehodil na svoj A6500, tak vo videu niekedy nechcel na celoplosnom zaostrit ­- tak som prepol na bodove a ostrenie sice islo, ale strasne pomaly :­(


Odpovědět0  0
21Petron (4) | 7.11.201719:54
O Fuji a XTrans se všude mluvilo jen v superlativech, takže mě, jakožto soňáka, příspěvky zkušenějších příjemně překvapily, že XTrans není zas takový zázrak a že vyrobit všestranný a vyladěný přístroj není snadné ani pro Fuji.
Odpovědět1  2
lomondra (26) | 8.11.201713:19
Ti ­"zkušenější­" tady nikdy Fuji v ruce neměli a pokud, tak se případné drobné problémy ani nesnažili řešit ­(a že každá aparát má nějaké­) ­- celé je to jen o chuti a iniciativě si práci udělat pohodlnou a výstupy pěkné.
Např. zmiňovaná vosková kůže ­- to se dočtete na mnoha místech, na méně z nich už to, že se to projevuje jen v JPG.
Více např. tady: https:­/­/www.fujirumors.com­/debunking­-fujifilm­-x­-trans­-myths­-purple­-flare­-wormy­-artifacts­-high­-iso­-cheating­-waxy­-skin­-tones/
Odpovědět1  0
neutrinograf (514) | 7.11.20173:27
zdokumentovat synchronizaci s bleskem, to se v beznych recenzich clovek ani nedocte. docela me zklamalo vizualni rozliseni nebo proste okem rozlisitelny detail na fotkach. u 24 megapixli jsem cekal mnohem vice detailu ve vegetaci. napr. na te legendarni fotce mlyna sice jsou videt rozlisene vodorovne prouzky na fasade, ale listi na stromech a trava na louce uz nic moc. minim velikost 1:1, zmensenim tento problem do velke miry odpadne. nevim, jestli je vsude dobre zaostreno, napr. v kapitole o optickem zoomu pri pohledu na dopravni hriste na 55mm ohnisku mi prijde jehlicnan v horni casti obrazku mimo prostor ostrosti ­(nechci byt sprosty, ale uz je to v bokehu­). nevim kolik metru je to z okna dolu, ale myslim, ze by tam uz nekolik metru ostrosti byt mohlo a rovina ostrosti teoreticky mela sklon takovy, ze by ten strom aspon zcasti protinala. i ve vsech ostatnich jsem cekal detailni travu v cele plose obrazu. mozna ty apsc bunky neumi zachytit takovy detail jako vetsi senzory nebo ma xtrans realne nizsi rozliseni, proti treba d500, nevim.. mozna to chtelo srovnat side by side s 16­-55 objektivem, jestli je kvalita detailu stejna nebo rozdilna. dost skoda, ze pro vyssi dynamicky rozsah je nutne zvysovat iso. asi je to levnejsi nez prenest technologii stredoformatovych senzoru. a jako vzdy, duvod k nahnani lidi do drazsich technologii, kdyz chcou nekonmpromisni pristup ke kvalite.

v neposledni rade me na obrazku v kapitole protisvetlo https:­/­/www.digimanie.cz­/recenze­-fujifilm­-x­-t20­-zatracene­-dobre­-fotici­-aps­-c­/7081­/galerie­/protisvetlo­-7big2.jpg zaujal v pravo nahore v tom lensflaru jakysi sitovity vzor.. asi na to cumim moc zblizka..
Odpovědět0  0
zorg (69) | 6.11.201713:00
Škoda, že nikde na DXOmarku nejsou měřené ty xtranzy, jen nějaká stará X100. Ale právě tyhle nové X1­/X2 by mě dost zajímaly, jak je to ve skutečnosti, např. oproti obligátní a6300, která opravdu výstup jako z FF má: https:­/­/www.dxomark.com­/Cameras­/Compare­/Side­-by­-side­/Sony­-A6300­-versus­-Sony­-A7­-II­-versus­-Canon­-EOS­-5D­-Mark­-III _1072_996_795
Odpovědět0  2
azimut (1) | 6.11.20178:18
uf.....myslel som ze doplnim moje Sony A6000 tymto fotakom, ale fotky a recenzia odradila. Nerozumiem donekonecna vychvalovanym JPEG a setovemu objektivu Fuji na vsetkych forach, ked vsade fotky vezeraju skoro ako z lepsieho kompaktu. Ostrost v rohoch nepresvedci, ked su farby trochu mrtvolne....Myslim, ze u Fuji funguje najlepsie hlavne marketing.
Rad by som videl vedla tychto fotiek foto zo Sony A6300 za tych istych podmienok.

Mimochodom Vase recenzie mam najradsej zo vsetkych v CZ a SK.
Odpovědět4  2
lomondra (26) | 6.11.201710:41
Seťák proti seťáku? Takže Fuji 18­-55 proti Sony 16­-50 OSS SEL? Jsem pro, to se nasmějeme ­- ale ne na účet Fuji :D
Odpovědět1  2
Puppy8 (900) | 6.11.201711:42
Když vezmu v úvahu poloviční cenu a kompaktní rozměry, tak to zase tak strašné není.
Odpovědět2  2
lomondra (26) | 8.11.201715:58
Strašné je to dost, viz jakákoliv recenze­/test. I Nikoní plasťáky 18­-55, které je problém prodat za patnáct stovek předvádějí o třídu až dvě lepší výkony.
Odpovědět1  1
busy (4706) | 6.11.20177:58
"při zoomování to fotoaparát moc dobře nedává a obraz bývá poměrně dlouhou dobu rozostřený­"

Uz pred nejakym casom som v inej diskusii pisal, ze vyrobcovia by mohli do fotakov davat schopnost drzat rovinu zaostrenia pri zoomovani. Ked bude uzivatel zoomovat, fotak by zaroven pohyboval ostriacim clenom tak, aby sa aktualne zaostrena vzdialenost co najmenej menila. V pripade tohto X­-T20 by to podla mna bolo velmi uzitocne.

Je sice pravda ze pri zrkadlovkach a CSC by to mozno bolo komplikovane ­- kazdy zoomovy objektiv s autofokusom moze mat inu zavislost polohy ostriaceho clena od nastaveneho zoomu a vzdialenosti zaostrenia, ale napriklad pri kompaktoch, kde procesor cely zivot spolupracuje iba s jednym objektivom, by som si to vedel velmi dobre predstavit.
Odpovědět0  0
Pavel Matějka (1053) | 6.11.201710:10
Míval jsem levnou Cosinu 70­-210­/F:2,8­-4 a ta to uměla. Říká se tomu parfokální objektiv.
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 6.11.201713:09
To o čom hovorí busy nie je parfokalita, ale korekcia na parfokalitu pomocou práce ostriaceho mechanizmu.
Odpovědět0  0
busy (4706) | 6.11.201713:37
Presne tak. Parfokalne objektivy musia mat ­(pravdepodobne­) zlozitejsiu mechanicku konstrukciu, preto mi ­(v dnesnej dobe vykonnych procesorov­) pride jednoduchsie tuto funkciu implementovat do procesora.
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 6.11.201713:08
Presne toto ale niektorí výrobcovia robia ­(napr. Panasonic­). Myslel som, že aj Fuji, ale možno nie. Každopádne je dobré vypnúť autofokus, pretože ten do toho môže zasahovať a pokaziť to. Ideálne by to mohlo spolupracovať, ale moje skúsenosti ­(pri Panasonicu­) sú opačné a dobre to funguje iba pri zablokovanom AF.

Závisí potom na objektíve ako dobre to funguje ­- tie, ktoré sú aspoň zhruba parfokálne a majú dobrý ostriaci mechanizmus to dokážu korigovať pekne. U tých, ktoré sa výrazne od parfokality odchyľujú je vidieť prácu ostriaceho mechanizmu, a to už nie je až taká veľká sláva.
Odpovědět0  0
busy (4706) | 6.11.201713:42
Rukami mi presiel uz kopec Panasonic fotoaparatov, ale ziadny z nich to nerobil. Vzdy ked som niekam zaostril, a zazoomoval, tak sa dane miesto okamzite rozostrilo. Ziadna, alebo aspon ziadna viditelna snaha o drzanie roviny ostrosti pri zoomovani.

Jedine, co niektore fotaky mali, bolo od vyroby zapnute kontinualne ostrenie takze po zazoomovani sa obraz ­(dodatocne­) zaostril, ale toto je iba klasicky autofokus ktory nemam na mysli.
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 6.11.201714:06
Zaostriť musíš pri zazoomovaní, až potom odzoomovať a znovu zazoomovať! Ak zaostríš na širokom ohnisku, kde je omnoho väčšia hĺbka ostrosti, tak nie si schopný presne určiť kde Ti ostriaca rovina skončí po priblížení. Veľmi pravdepodobne to bude inde ako potrebuješ.

Takto to funguje na GX80+14­-140mm II ­(vypnutý autofokus­). Prácu ostriaceho mechanizmu je jasne vidieť ­(a preto sú na zoomovanie vo videu lepšie iné objektívy, napr. 12­-35­/2,8­):

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=qeznfFgXY8k
Odpovědět0  0
busy (4706) | 6.11.201714:31
Zaostrit, odzoomovat a potom zazoomovat nemozem, lebo uz mam odzoomovane ked ostrim ­(napr. zakladny stav po zapnuti fotaku­).

To je mi uplne jasne ze na dlhsich ohniskach byva pasmo ostrosti uzsie a ostrenie preto musi byt presnejsie vzhladom na vzdialenost. Slo mi iba o to aby aspon tu vzdialenost, na ktoru zaostril na sirsom ohnisku, drzal zaostrenu aj po zazoomovani. A pripad ak tato vzdialenost nasledne padne mimo pasma ostrosti je riziko s ktorym sa pocita.

To video pozriem.
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 7.11.20170:12
Tak skúsil som to otestovať na svojej ­(skoro už historickej­) Fuji X­-A1 s dvoma zoomovými objektívmi, ktoré mám ­(XC16­-50 a XC50­-230­) a výsledok je jednoznačný ­- Fujifilm má tiež implementovanú korekciu parfokality. Stačí zablokovať autofokus a funguje to pekne, aspoň u XC16­-50. Pri XC50­-230 to zlomok sekundy trvá, kým to skoriguje ­(a to je na videu vidieť­), ale funguje to.

Nechce sa mi príliš veriť, že by to na novších modeloch ako X­-T20 nefungovalo.
Odpovědět0  0
busy (4706) | 7.11.20176:50
Pozrel som to video ale tam vidno ze to bude skor klasicky autofokus nez snaha o udrzanie roviny ostrosti. Na zaciatku druheho zoomovania je vidiet ­(hlavne na listoch rastliny vzadu­) ako autofokus zoparkrat prekmitne sem a tam, az znovu ­"chyti­" motiv a potom ho uz udrzuje v rovine ostrosti. Podla mna tu nenastava to o com som pisal ­- udrzanie roviny ostrosti len na zaklade pohybu optickych clenov, bez snimania a vyhodnocovania sceny.
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 7.11.20177:42
Natočil som to s manuálnym ostrením, ako som písal. Snáď si nemysíš, že som taký babrák, že nedokážem vypnúť autofokus?
Odpovědět0  0
busy (4706) | 7.11.20178:56
Jaj, to by som si mysliet samozrejme nikdy nedovolil :­)

Ale preco to potom na tych listoch tak divne ­(typicky pre autofocus co hlada motiv­) zapulzuje ? Mozno to iba tajne zapina autofokus pocas zoomovania. Skus pokus zopakovat, ale uprostred, pri sirokom ohnisku, daj opicu prec. Ci to bude aj nadalej ­(trebars aj s nejakym zapulzovanim na zaciatku­) drzat rovinu ostrosti, alebo to rovno zaostri na rastlinu vzadu.
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 7.11.201711:37
Ďalšie video sa mi točiť nechce, ale skúsil som to na statíve s manuálnym ostrením a zväčšeným náhľadom. A výsledok je taký, že tie korekcie sú veľmi približné a skokovité. Takže to pulzovanie, čo sa Ti zdá ako práca autofokusu, sú skokovité zmeny roviny ostrenia ako objektív sám koriguje parfokalitu. Keď veľmi pomaly točím zoomovým prstencom, tak sa pri určitých ohniskách dá pozorovať posun roviny ostrosti a následne jej návrat pri ďalšom pootočení.

Pekne je to vidieť na Fuji XC50­-230. Ten objektív nie je vôbec parfokálny ­(natívne­) a má pritom veľmi pomalý ostriaci mechanizmus, takže pri rýchlom otočení korekcia nestíha. Ak človek rýchlo otočí zoomom z jedného konca na druhý, tak sa obraz na chvíľu totálne rozmaže, aby sa následne, asi za sekundu, sám ­"zaostril­". Nie je to autofokus, je to plne automatické ­(môžem to spraviť kľudne s nasadenou krytkou­).

Skúsil som aj ďalšie objektívy, niekde to funguje až nečakane pekne ­(Olympus 9­-18mm­) a inde som sa dočkal nepríjemného prekvapenia. Tým je Panasonic 12­-35­/2.8, kde som zistil, že sa na korekciu na širokom konci úplne vykašle. Objektív je zhruba korigovaný na parfokalitu len v rozmedzí 18­-35mm. S tým objektívom som pritom zoomoval vo videu často, ale pri priclonení a na väčšiu vzdialenosť sa ten rozdiel zrejme do hĺbky ostrosti schová.
Odpovědět0  0
neutrinograf (514) | 7.11.201714:57
dik za info. takze pro video bez jakychkoliv zakmitu je nutny stary manualni zoom. ale nevim o zadnym, kterej by mel hladky clonovy prechod.
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 7.11.201716:30
Tak hladký clonový prechod je téma sama o sebe aj pri moderných objektívoch. Všimni si, že aj Panasonic 14­-140 II, s ktorým som točil tú ukážku vyššie, má pár badateľných expozičných skokov pri zoomovaní. To isté prvá generácia 12­-35­/2,8, až nová by to mala riešiť.

No a potom je tu ešte otázka hladkosti chodu zoomovacieho krúžku, čo je univerzálny problém pri manuálnych zoomoch.
Odpovědět0  0
stn35 (205) | 7.11.20176:58
Čo mi teda odporúčate na panasonic GX80 ako univerzál lepšie ísť do 12­-60­/F2.8­-4 ,prip do olyho 12­-40­/f2.8 obe viem zohnať lacnejšie pribl. +­- za rovnakú cenu .. samozrejme ohľadom videí ale aj kvality foto..
Odpovědět0  0
kolyy (362) | 7.11.20178:06
Obidve možnosti sú veľmi kvalitné. 12­-60 podporuje DFD a Dual IS, ale GX80 ostrí a stabilizuje veľmi slušne aj bez toho. Príde mi rozumné vybrať si podľa toho, či preferuješ svetelnosť alebo dosah. Okrem toho je tu aj Panasonic 12­-35­/2.8 s kompaktnejšími rozmermi.
Odpovědět0  0
melolontha (466) | 7.11.201717:37
U Fuji to asi závisí na objektivu. Dva měsíce mám X­-T20 a s objektivem XC 16­-50 zaostření drží i při ­"přezoomování­", kdežto s objektivem XF 18­-135 se musí vždy po ­"přezoomování­" znovu ostřit.
Dost mě to překvapilo protože XC 16­-50 byl jako seťák k X­-A1 a objektiv XF 18­-135 jsem kupoval zvlášť.
Odpovědět0  0
Doom (136) | 6.11.20176:23
Milane, zkuste si trochu pohlídat slovosled. Ten anglický ­(18­-55 objektiv a podobně­) českému článku na odborném serveru nesedí.
Odpovědět0  0
Cejpatka (440) | 6.11.20170:57
1­) Proč jsou všechny fotky v dobrém světle při citlivosti ISO 400?
2­) U naprosté většiny fotek je nápadné jejich podexponování.
3­) Krásně se projevují klasické ­"fuji­" patlaniny = obraz vypadá jak nakreslený ­"vodovkami­", hlavně u krajiny ­(stromy, listy, tráva...­), portrét pak jak ­"vosková figurína­"
Sorry, ale takto dle mě ­"bravurní kvalita obrazu­" rozhodně nevypadá...
Odpovědět4  1
Milan Šurkala (6637) | 6.11.201710:20
1, Fujifilm má nativní citlivost senzoru ISO 200 a automatika DR režimů ve většině případů jede na DR200%. Výsledkem je ISO 400.
Odpovědět0  0
lomondra (26) | 6.11.201710:48
Rozšířené DR je softwarový nesmysl, který patří vypnout, pro potřeby recenze obzvlášť.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (6637) | 6.11.201710:54
Když se podíváš na ty fotky, tak u Fuji tento nesmysl v JPEGu funguje dost slušně.
Odpovědět0  0
jiri.sefrna (339) | 6.11.201712:23
Souhlas, mě ty fotky taky připadají fakt hnusný a rozpatlaný, na vyšší ISO jdou barvy rychle do kopru a lepší to není ani z RAWu, je to fakt jako namalovaný vodovkama, hlavně tráva a stromy v pozadí. Nechápu, co se na tom lidem líbí, vyzkoušel jsem tři těla FUJI a pokud to má X­-trans senzor, je to děs, nechal jsem si na cesty X­-A1, ta jako jediná má CCD snímač a výstup je luxusní, jak DR, tak ostrost a detaily a vyšší ISO umí parádně, to se s výstupem s X­-trans nedá vůbec srovnat. Škoda jen, že nemá hledáček, ale na cestách to nevadí a nejlevnější setový 16­-50 je naprosto famózní, tedy alespoň můj kousek, nemám možnost srovnat s jiným kusem, jen s 18­-55­/2,8­-4 a ten lepší, kromě světelnosti není, naopak, v rozích je horší a má méně široký začátek. Osobně považuju 24 vs 28 mm za větší přínos. než 50 vs 55mm.
Odpovědět4  2
Milan Šurkala (6637) | 6.11.201715:06
Mně naopak vyšší ISO přijde dost zajímavé. V detailu je to sice rozmyté a barevné odšumování jde opravdu dost vidět, ale v celkovém náhledu snímku mi přijde být zachovávání barev o něco lepší než u jiných APS­-C přístrojů. Ty barvy mi přijdou být živější ­(rozpliznutí je sice vyšší, ale je lépe zachována saturace­). X­-A1 rozhodně nemá CCD snímač, má klasický CMOS, ale bez X­-Trans. Poslední snímač CCD v APS­-C měl snad Nikon D40 nebo tak něco kolem roku 2008.
Odpovědět0  0
Sakini (772) | 6.11.201716:30
Nikon D3000 v roce 2009. Ale jinak souhlas, v extrémních citlivostech je barva zachovaná opravdu líp než je zvykem, tedy v praxi. A úroveň detailů je u Fuji velice vrtošivá věc, v podstatě bych řekl že maximální výsledek vyžaduje maximální úsili a hlubokou znalost té techniky, a to víc než u jiných značek. Lidově řečeno dá se to mnohem lehčeji totálně dokopat, X­-Trans má řadu specifik které nejdou na ruku nezkušeným, a celý Fuji systém vůbec není bez chyb. Selektuje si jen ty nejvytrvalejší uživatele, proto odchodovost po prvním vyzkoušení je vysoká. Půl roku jsem si zvykal po přechodu od Nikonu, a to mi to pocitově vyloženě sedlo do ruky. Každopádně velice důkladná a objektivní recenze, X­-T20 je taková nabitá, ale vrtošivá věc u které řada věci není vyladěná zřejmě i záměrně.
Odpovědět1  2
zorg (69) | 6.11.201718:13
To jsou zase řeči, ­"maximální výsledek vyžaduje maximální úsili a hlubokou znalost té techniky, a to víc než u jiných značek. Lidově řečeno dá se to mnohem lehčeji totálně dokopat, X­­-Trans má řadu specifik které nejdou na ruku nezkušeným­"
Přitom by stačilo nahodit pár křivek a bylo by vymalováno.
Odpovědět1  0
Sakini (772) | 6.11.201719:57
No tak s tímhle postupem hodně štěstí ;­-)
Odpovědět1  1
zorg (69) | 6.11.201720:17
Prosím? To bych měl spíš pronést já :­) Na rozdíl od nějakých subjektivních dojmů nebo pocitů se ­- díkybohu ­- dá obrazový výstup popsat několika sadami měření, které těžko okecáte tak jako ve vaší poznámce, na kterou jsem reagoval. Pak už je to jen o interpretaci respektive s čím se daný uživatel spokojí. Ovládání a vůbec zbytek ­"ekosystému­" je samozřejmě o preferencích. No a v neposlední řadě, nemít obě ruce levý ­(jako já :­-P­)...
Odpovědět0  0
Sakini (772) | 6.11.201721:00
Á, teorie, ta to zachrání. Já to vidím opačně ­- sady měření nedokážou obrazový výstup generálně popsat, pokud u něj různým přístupem můžou vznikat značné rozdíly. A právě X­-Trans vždy měl nemalé rozdíly podle zpracování souborů v různých editorech, dnes je rozdíl mezi jpegem z foťáku a ideálně demozaikovaným a upraveným rawem opravdu značný. A každý může dojít k různému výsledku podle vlastních zkušeností a míry znalostí. To není jako u jiných značek kde je vše dané. Ale co já vím, já jen X­-Trans používám přes čtyři roky...
Odpovědět0  0
zorg (69) | 6.11.201722:13
Panebože, bez teorie byste pomalu neměl ani cameru obscuru, když to přeženu, natož tak pokročilé věci, jako jsou dnešní snímače! To jste tomu teda pomoh, rozdíly v různých editorech můžou znamenat akorát špatné algoritmy tam či onde nebo bfu. To ale na zachyceném světle nic nemění. Ale souhlas s poslední větou, asi bych se měl soustředit na focení místo onanie nad grafy :­-D
Odpovědět0  0
neutrinograf (514) | 7.11.201721:02
zkus si nacist .raf v rawtherapee, raw file converter ex 2.0, photoninja, lightroom nebo cokoli jineho a pokazde ti vyjde odlisne zpracovani, zvlaste co se tyka redukce sumu a zvyrazneni ostrosti a podani barev. tady opravdu neni od ceho se odpichnout.
Odpovědět0  0
zorg (69) | 8.11.201717:49
Nechápu, co je to za argumentaci. Vyvolávat má fotograf, né program. Podle téhle logiky bych se moh spokojit s jpeg výstupem z foťáku. RAW je jen jeden, z něj lze dobrými nebo špatnými postupy­/algoritmy dostat dost odlišné výsledky. A vždy nad tím má mít kontrolu fotograf, proto se to taky tak dělá, že...
Odpovědět0  0
jiri.sefrna (339) | 6.11.201718:25
někde jsem v popisu četl, že má CCD, tak sorry, je to asi CMOS, ale výstup má super. :­-­) Mě ty barvy na HiISO přijdou prostě divný, podobný barevný posun, jako když necháš fotku v AdobeRGB a prohlížíš v sRGB profilu. Divný je, že u x­-A1 ty barvy nemizí, tak to vypadá skvěle i na 6400.
Odpovědět1  1
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.